Rozdělení digitálních fotoaparátů
- Statické
-
neumožňují snímat fotografované objekty v pohybu, ale mají vysoké rozlišení.
Jejich použití je pro studiovou fotografii, zpravidla nemají vlastní paměť
na snímky a bývají přímo připojeny k počítači.
Senzor CCD statických digitálních fotoaparátů je uspořádán do řady a snímek
se tvoří postupným řádkováním pomocí krokového motorku, podobně jako u scanneru.
Tyto fotoaparáty však disponují vysokým rozlišením 7000x5000 bodů.
- Dynamické
-
umožňují snímat objekty v pohybu. Většina digitálních fotoaparátů na trhu je
právě tohoto typu. Snímací buňky tvoří matici, snímek je pořízen všemi snímacími
body v jeden okamžik. Tyto fotoaparáty mají nižší rozlišení, než přístroje statické.
Snímání barev
Senzor CCD je barvoslepý, tzn. podává pouze informace o jasu. Proto je nutné pomocí
filtrů nasnímat jasové složky pro jednotlivé barvy (RGB):
- Jeden senzor CCD, který může být i řádkový. Před objektiv postupně předsadíme
jednotlivé filtry (RGB). Každou scénu musíme nasnímat třikrát. S výhodou lze tento
postup použít právě u statických fotoaparátů
- Jeden senzor CCD, který má před každou buňkou předsazen miniaturní filtr.
Jeden obrazový bod bývá reprezentován čtyřmi buňkami. Nevýhodou tohoto řešení
je nižší rozlišení
- Tři senzory CCD. Na každý z nich dopadá jedna barevná složka. Rozdělení barevných
složek se zpravidla provádí optickým hranolem.
Komprese obrazu
Většina přístrojů pracuje v režimu tzv. TrueColor. Každý bod je reprezentován
24 bity, 8bitů na každou barevnou složku RGB. Pro uložení obrazu na paměťové
médium je potřeba použít kompresi, aby se na něj vešlo co nejvíce snímků.
Dalším dobrým důvodem použití komprese je rychlost manipulace, protože kopírování
komprimovaných souborů je rychlejší. Používá se:
- Komprese bezztrátová
-
která zkomprimuje obraz tak, aby se dal zrekonstruovat v původní podobě. Používá
se komprese RLE i LZW, výsledný soubor bývá zpravidla ve formátu TIFF
- Komprese ztrátová
-
která zkomprimuje obraz daleko účinněji za cenu ztráty nepodstatných odstínů ve snímku.
Stupeň komprese se zpravidla dá nastavit ve dvou stupních. Nejlepšího výsledku lze
dosáhnout při snímání předloh bohatých na strukturu, kde odlišnosti odstínů nepostřehneme.
Naopak při snímání jednolitých předloh s ostrými přechody jsou v blízkosti přechodů
mezi přechody i na hladkých plochách patrné tzv. artefakty, které často působí rušivě.
V takovém případě je nutné zvolit nižší stupeň komprese nebo použít kompresi bezztrátovou.
Paměti
Paměť slouží k uložení pořízených snímků pro jejich další zpracování.
Používají se dva základní typy pamětí, v poslední době k nim však přibyly další.
- Paměť typu RAM
-
je historicky nejstarší, je také nejrychlejší. Používá se k dočasnému uložení snímku
před definitivním uložením na jiné paměťové médium. Její přítomnost uživatel zpravidla
nevnímá. Nevýhodou je ztráta uložených dat při odpojení napájení, proto jsou k trvalému
uložení snímku nevhodné.
- Paměť typu Flash
-
je na tom daleko lépe ohledně trvanlivosti, bez napájení udrží uloženou informaci
až několik desítek let. Bývá reprezentována různými typy podle výrobce, např.
MMC,
SD,
SM,
MS,
CF,
xD,
... Výhodou jsou malé rozměry, hmotnost a vcelku dobrá odolnost proti
nárazům. Nevýhodou je nízká kapacita a vysoká cena, ovšem současný trend trhu je
zvyšování kapacity a snižování ceny.
- Paměti na principu pevných disků
-
mají proti pamětem Flash vyšší kapacitu za přijatelnou cenu. Nevýhodou je nižší odolnost
proti otřesům, zpravidla nižší rychlost a vyšší spotřeba energie. Často bývá integrována
do větších pouzder paměťových karet a je s nimi zaměnitelná.
- Paměti na principu kompaktních disků
-
využívají výhody velmi levného způsobu zápisu na kompaktní disky menších velikostí typu
CD-R a CD-RW. Vzhledem k nízké ceně je možné tyto kompaktní disky přímo archivovat, není
tedy nutné jejich obsah kopírovat na jiné médium. Jsou o něco rozměrnější, ale médium
lze přímo vložit do počítače s mechanikou CD-ROM.
Propojení s počítačem
Data z digitálního fotoaparátu je zpravidla nutné přenést buď do počítače nebo přímo na
tiskárnu. Nejpoužívanější je v současné době propojení pomocí kabelu na některé rozhraní
počítače.
- rozhraní RS232C - Nevýhodou je nízká přenosová rychlost
- rozhraní SCSI - rychlé, bohužel mnoho počítačů toto rozhraní nemá
- rozhraní USB - v současné době asi nejperspektivnější, protože má přijatelnou
rychlost a rozhraní USB se nachází téměř na každém moderním počítači
Nesmíme však zapomenou na jiné způsoby přenosu dat, např. fyzický přesun média:
- CD-ROM lze přímo přehrát v počíači, který má mechaniku CD-ROM
- Existuje množství adaptérů, které umožňují přímé čtení paměťových karet v počítači.
Některé z nich se montují do volné pozice 5¼" na předním panelu, jiné se připojují
přes rozhraní USB nebo PCMCIA a existují další zařízení (např. Flash-Path), která se
vsouvají do disketové mechaniky místo běžné diskety
Obslužné programy
V současné době se ke každému digitálnímu fotoaparátu dodává obslužný software
na CD, na kterém jsou ovladače pro starší verze Windows (Win9x/ME, WinNT a
Win2000). Nejnovější verze Windows XP (s aplikovanými servispacky), Linuxu
(kernel 2.4.x a vyšší) a MacXOS již tyto ovladače obsahují a není tedy nutné
nic dalšího instalovat. Na doprovodném CD bývá i další software na manipulaci
s obrázky, formátování paměťových karet, nastavení fotoaparátu apod. Pro funkci
přenášení snímků do počítače tento software zpravidla není nutný.
Literatura