Podstata televizního přenosu spočívá v přeměně obrazového signálu na signál elektrický, který je ve formě elektromagnetických vln přenášen z vysílače k televiznímu přijímači a zde přeměněn zpět na signál obrazový. Přenos zvuku je obvykle veden samostatným kanálem, podobně jako u rozhlasu. Časový rozklad televizního obrazu využívá nedokonalosti lidského oka, které nerozezná dílčí vjemy, probíhají li dostatečně rychle. Pro lidské oko se udává hodnota přes 24 vjemů za sekundu, při této a vyšší rychlosti vnímáme obrázky již jako plynulý pohyb.
Televizní přenos neprobíhá vcelku, ale každý obraz je rozložen na jednotlivé řádky a ty pak do sloupců, čímž vznikají jednotlivé body. Když se podíváte na obrazovku hodně zblízka, měli byste tyto body rozpoznat. Vzniká nám tedy určitý počet bodů o různém jasu a barvy. Poté je každému budu přidělen tak velký elektrický náboj, jak velký má být jeho jas.
Ve skutečnosti to probíhá asi takto: Do objektivu kamery přichází světelné paprsky. Za objektivem naráží do malé obrazovky (snímacího prvku CCD nebo CMOS) a uvolňují z ní elektrony. Tím vzniká elektrický otisk, odpovídající snímanému obrazu. Tyto elektrické náboje jsou po řádcích převedeny na impulsy které se po vhodném zpracování převádí na televizní vysílač. Aby měl divák dojem plynulého obrazu, musí vysílač vyslat nejméně 25 obrázku za sekundu. Protože by však obraz byl stále mírně blikající, byla tato frekvence zvýšena na 50 snímků za sekundu, ale v každém snímku se přenáší jen polovina informace – buď liché nebo sudé řádky, tzv. prokládání.
Televizní přijímač je zařízení, které pomocí antény zachytí elektromagnetické vlny, zpracuje je a nakonec zobrazí v podobě různě jasných bodů na obrazovce. Tento proces se odehrává ve třech fázích:
Barevný televizor je o něco složitější. Obrazovka je vlastně složená z tří dílčích obrazovek, kde tři elektronová děla vystřelují tři svazky elektronů. Před stínítkem obrazovky je maska, která podle úhlu průchodu elektronu nasměruje elektronový svazek na jeden ze tří barevných luminoforů: Červený, zelený a modrý. Jejich mícháním jsme schopni dosáhnout libovolné barvy modelu RGB, včetně barvy bílé.
Pozemní digitální vysílání (Digital Video Broadcasting - Terrestrial DVB-T) je nový systém přenosu televizního signálu, který postupně nahradí současné televizní vysílání.
Satelitní digitální televizní vysílání (DVB-S) se již několik let šíří zároveň s analogovými satelitními programy. Pomocí satelitu je možné přijímat již přes tisíc digitálních programů a od analogového vysílání se pomalu, ale jistě upouští.
Digitální televizní vysílání v kabelových sítích (DVB-C) přinese další možnosti pro současné kabelové rozvody. Jeho zavádění je záležitostí jednotlivých operátorů. V současné době se v České republice provádějí experimenty a žádný z kabelových operátorů zatím neoznámil digitalizaci své sítě.